|
Historie muzikálu Rusalka
Historie
vzniku opery Rusalka začíná již v roce 1899, kdy libretistu Jaroslava
Kvapila zaujaly mnohé příběhy o pohádkových postavách. Začal tedy
sestavovat jednotlivé motivy, dlouho však váhal, zda místo básně nebude psát
činohru se zpěvy. Nakonec se rozhodl pro operu a když již měl libreto hotové,
nabídl ho postupně několika skladatelům (O. Nedbal, B. Foerstr, K. Kovařovic),
ale ti mu vzhledem k pracovnímu zaneprázdnění odmítli. Pak následovalo
setkání s Antonínem Dvořákem, který libreto bez většího zkoumání převzal
a 21. 4. 1900 začal psát partituru. Dokončena byla 27. 11. 1900. Dvořák
komponoval na několika místech, zvláště v Praze a Vysoké u Příbrami, kde
dodnes mají "Rusalčino jezírko", které je prý oním v opeře.
Slavnostní premiéru však měla o půl roku později, 21. 3. 1901, s novým
orchestrem Karla Kovařovice. Dílo bylo přijato kritiky pochvalně, někteří
ho však viděli jako příliš vážné. Historie ukázala, že to je dílo
trvalé hodnoty.
Historie
vzniku muzikálu Rusalka začíná o vánocích 1995, kdy libretista Michael
Prostějovský - který napsal například českou verzi muzikálu Jesus Christ
Superstar - zavolal Zdeňkovi Johnovi a zeptal se ho, co by řekl tomu, udělat
z Dvořákovy Rusalky muzikál. První reakcí bylo odmítnutí, ale posléze
John zjistil, že to není špatný nápad, i když se zdá být šílený. Týdny
váhání a zvažování nakonec vyústily v rozhodnutí pustit se do práce.
Souhlas dědiců autorských práv libretisty Kvapila se podařilo získat a tak
přípravné práce mohly započít.
Již
od začátku se někteří zastánci A. Dvořáka stavěli zásadně proti,
dokonce bylo podáno několik žalob, ale to nezastavilo studium všech dostupných
materiálů jako byly různé nahrávky, party, aranže a úpravy. Přišly také
první škrty - jak v hudbě, tak libretu. Po prvním demosnímku Z. John
poznal, že tato cesta je slepá, a začal od začátku - tentokrát již mnohem
lépe. M. Prostějovský zase upravoval libreto, některé pasáže vypustil,
jiné rozšířil či dopsal. Za všemi úpravami, které tato autorská dvojice
udělala, si pevně stojí - nejde o znesvěcení Dvořáka, ale jeho modernější
podobu.
Teprve
po dvou letech příprav vznikl demosnímek, který dostal k další práci
Martin Kumžák. Ten obě díla nastudoval a pak to nejlepší z obou použil. K
častým argumentům o "znesvěcení" díla říká: "Říkat, že
tak to ten či onen autor nemyslel je irelevantní. My prostě nevíme, jak to
doopravdy myslel." Před vlastním uvedením muzikálu - které bylo z 20.
11. 1998 z důvodů neukončených prací na stavbě divadla přeloženo na příští
rok - muselo vzniknout CD, aby všichni interpreti věděli, co se slovy popsat
nedalo - jaká bude hudba, nálada a jak to bude znít. A tak se o vánocích
1997 dokončovalo CD. Teď bylo nutno najít producenta. Po marných jednáních
se společností Musical vzniká společnost Parlando, která začíná
rekonstruovat bývalá jatka v Holešovické tržnici na nové muzikálové
divadlo Milénium, vybavené nejmodernější jevištní technikou. Režie se ujímá
Jozef Bednárik (své ano řekl 2 hodiny po převzetí materiálů), výkonným
producentem se stává Linda Košařová, která se stala legendou, jelikož
zajistila, aby sólisté dvou muzikálů byly z Výstaviště převezeni
policejním vozem do Kongresového centra. Po devítiměsíční rekonstrukci
(stejně dlouhá doba jako těhotenství) se mohlo začít hrát. Jak poznamenal
Michael Prostějovský: "Mnozí nás považovali za blázny ... Jenže, jak
známo, bláznům pánbůh přeje."
O čem je muzikál Rusalka
V
hlubokém lese žijí pohádkové bytosti a jednou z nich je i vodní víla
Rusalka, která přebývá pod hladinou jezírka, ale chce "tam
nahoru". Matka Voda ji tam nepouští a vrací ji zpět do světa, kde si všechny
pohádkové bytosti hrají. Svými hrami vzbudí Vodníka a posléze celý pohádkový
les. Rusalka se vyznává z touhy po krásném prici, který by ji miloval. Voda
se marně snaží Rusalce její lásku rozmluvit, ale ta je neústupná. Proto jí
nakonec Vodník i Voda dovolí, aby navštívila Ježibabu. Ta se jí snaží
proměnu v člověka rozmluvit a říká jí o kletbě: bude navždy němá a
pokud nezíská Princovu lásku, stane se z ní bludička, nesoucí smrt v močálech.
Rusalka se i přes varování rozhoduje: chce mezi lidi. Ježibaba začíná čarovat
a proměňuje ji v lidskou bytost.
Princ
s družinou přijíždí do lesa, všechny pohádkové bytosti před nimi prchají
a snaží se Rusalku ukrýt před Princem. Ten jí ale zahlédne a pronásleduje,
leč nedostihne. Princ je smutný, nic ho nerozptýlí, lov ho již nebaví a zůstává
v lese sám. Rusalka slyší jeho zpěv, kterým ji nabízí svou lásku a zve
ji na svůj zámek. Princ ji zahlédne a vyznává se jí ze své lásky.
Rusalka s ním odchází na zámek.
Tam
ale Princ po čase ze svého opojení vystřízliví, na čemž má velký podíl
i Cizí kněžna, která Prince pomocí kouzel svádí. Rusalka je z toho nešťastná,
proto za ní do zámku přichází Voda s Vodníkem a naposledy Rusalku varují,
připomínají jí kletbu. Rusalka - ač je nyní mezi dvěma světy zcela
osamocena - chce o Prince bojovat. Princ je však omámen Cizí kněžnou,
kterou mu všichni přejí místo chladné Rusalky - jediný Šašek mu připomíná
jeho lásku z lesa. Princ však řeči o Rusalce odmítá a nakonec podléhá
Cizí kněžně, která se mu vzápětí za jeho lásku vysměje a opustí ho.
Rusalka
pochopila, že prohrála a svou porážku před Vodou a Vodníkem uznává. Žádá
pro sebe smrt - nechce být bludičkou. Ježibaba nabízí Rusalce cestu zpět:
musí ale zabít vlastní rukou Prince. To odmítá, zkouší se vzepřít, ale
les ji musí odvrhnout a proklít. Všichni se s ní loučí a Rusalka se stává
bludičkou.
Princ je po jejím zmizení jako vyměněný - truchlí a chová se jako pomatený.
Proto Hajný a Kuchtík jdou za Ježibabou aby jim poradila, jak Prince
rozveselit. Ta je spolu s ostatními vyhání a slibují Princi pomstu za
Rusalku. Bludičky oba svedou do močálu kde zahynou, Voda, Vodník i Rusalka
zpívají a truchlí. Princ nenachází ve svém zámku klid a tak se vydává
do hlubokého lesa, tam, kde poprvé potkal Rusalku. Vidí zde různé přízraky
a zjevení. Nakonec se mu zjevuje sama Rusalka jako bludička, kterou prosí o
odpuštění. Ta ho varuje před svým mrazivým objetím, ale Princ nedbá, volí
raději dobrovolnou smrt v Rusalčině náručí než život bez ní. Les před
takovou láskou v úctě ztichá. Voda ani Vodník však nemají moc Prince
zachránit a tak umírá pod Rusalčinými polibky v jejím náručí. Rusalka zůstává
sama, ale je vděčna, že poznala sílu velké lidské lásky a jako modré světlo
bludičky mizí v bažinách.
Tento
projekt uváděla společnost Parlando od 14. 2. 1999 do 22. 1. 2000 v
divadle Milénium v Holešovické tržnici v Praze.
Divadlo Milénium, předpremiéra 4. 2. 1999
Od 1. 4. 2001 jste již návštěvníkem této stránky
© IMAGE STUDIO, 1999
Webdesign: Michal Škvor